Vyrovnávací a renaturační opatření - úsek mezi Dresdner Straße a Walkmühlenweg

Po demontáži kolejí údolní dráhy Gottleuba v roce 2002 se příroda v oblasti železničního náspu vyvíjela téměř nerušeně. Usadila se zde květnatě bohatá ruderální vegetace* a také živé ploty, keře a jednotlivé stromy, jako je ostružiník, javor polní a olše. Území slouží jako potenciální i skutečný biotop, potravní, lovecký a krmný prostor i jako migrační koridor pro různé chráněné druhy.

Tomu napomáhá i poloha částečně přímo sousedící plochy stanoviště flóry a fauny (plocha FFH) „Gottlubeňské údolí a přilehlé listnaté lesy“ a dalších sousedních přírodě blízkých ploch, jako je parkově upravený hřbitov a různé přídělové zahrady.

Mezi druhy vyskytující se v oblasti bývalého železničního náspu patří hmyz, např. divoké včely a medvědice ruská (praporka španělská), různé hnízdící druhy ptáků, např. sýc rousný, datel zelený, červenka obecná a střízlík obecný, a různé druhy netopýrů, např. netopýr brvitý, netopýr ušatý a podkovář menší. Vyskytují se zde také plazi, např. ještěrka písečná, která dává přednost starým železničním náspům kvůli střídání zarostlých ploch s dobře osluněnými místy pro termoregulaci.

Přestavba železničního náspu na stezku pro pěší a cyklisty měla dopad na přírodu a krajinu, který však byl kompenzován různými opatřeními. Následně bylo vysazeno více než 30 nových stromů, které nahradily ty pokácené. Jako náhrada za odstraněné živé ploty a keře byly vysázeny nové květnaté živé ploty. Vedle železničního náspu a na něm se vytvořila štěrková cesta, která byla po vybudování chodníku pro pěší a cyklisty odtěžena a bude ponechána sukcesi. Instalované osvětlení je druhově vhodné a úroveň osvětlení je omezena na funkční minimum pomocí detektoru pohybu.

V oblasti mezi ulicemi Dresdner Strasse a Waschhausweg, která byla dříve zarostlá zejména keři a listnatými stromy, bylo podél nového chodníku a cyklostezky vytvořeno šest stanovišť pro plazy, jak je vidět zde přímo na informačním místě. Do dutin byly navršeny větve a křoviny z pokácených a prořezaných stromů a také rozdrcené přírodní kameny a navršen písek. V kombinaci s okolní vegetací tak vznikl biotop zejména pro ještěrky písečné, které mají v bezprostřední blízkosti úkryt, potravu, slunce a stín.

* Ruderalní lokality (lat. rudus = sutě) jsou člověkem vytvořené pustiny, na kterých byla zničena původní vegetace, změněna struktura půdy a tím vytvořeny odlišné životní podmínky. Na umělých půdách, které byly ponechány samy sobě a které se skládají z násypů, štěrku nebo (trosek) sutí, se usazují rostliny a zvířata.